Základní pojmy
Doména nejvyššího řádu (TLD)
Koncovka domény za poslední tečkou, např. .cz, .com nebo .eu.
TLD (Top-Level Domain) je nejpravější část doménového jména — koncovka za poslední tečkou. Je to nejvyšší úroveň hierarchie DNS, pod kterou se registrují všechna ostatní jména.
TLD se dělí do několika skupin. Generické (gTLD) jako .com, .net nebo .org vznikly v počátcích internetu a nejsou vázané na zemi. Národní (ccTLD) jsou přiřazené konkrétnímu státu podle dvoupísmenného kódu — .cz, .sk, .de. Od roku 2013 přibyly stovky nových gTLD jako .shop, .blog nebo .online. Zvláštní skupinou jsou sponzorované koncovky s omezeným okruhem žadatelů, například .edu nebo .gov.
Každou TLD spravuje pověřená organizace, tzv. registr. O .cz se stará sdružení CZ.NIC, o .sk společnost SK-NIC. Registr stanovuje pravidla registrace, velkoobchodní ceny pro registrátory, délku ochranných lhůt po expiraci i to, co se s neobnovenou doménou stane. Proto se lhůty a mechanismy uvolňování mezi koncovkami liší a nelze automaticky přenášet zkušenost z .com na .cz.
Volba TLD ovlivňuje vnímání webu i jeho pozici ve vyhledávání. Národní koncovka je pro místní publikum signálem, že jde o tuzemský subjekt, a pro lokální SEO je spíš výhodou. Nové generické koncovky mají naopak často horší rozpoznatelnost — část uživatelů je nepovažuje za plnohodnotnou adresu a část starších systémů je neumí správně zpracovat v odkazech nebo e-mailech.
U expirovaných domén je koncovka jedním z hlavních faktorů hodnoty. Kvalitní .cz jméno s historií má pro český trh obvykle vyšší cenu než srovnatelné jméno pod okrajovou koncovkou, protože poptávka je koncentrovaná právě tam. Zároveň platí, že .cz má díky veřejným datům CZ.NIC nejprůhlednější trh — je vidět, co se uvolňuje a kdy.
